You, my related soul

You, my related soul

24. april 2012 at 0:07 | PeTiŠka || Pétina - aneb říkejte mi jak chcete :D
. . . s bannerem jsem si moc hlavu nelámala, chtěla jsem něco jednoduchého, protože začínám v té jednoduchosti krásu objevovat :D. Povídka mi šla napsat hladce, přesto mi přijde něčím strašně zvláštní. Jakoby to vůbec nebyl můj styl psaní, moje fantazie, ale opravdu je to psané mnou. Líbí se mi to finálně, trochu fantasy romantický rázovka. Věnování patří Aničce (Saline A.), protože jsem to chtěla prostě napsat především pro ní a udělat jí radost! :D No a pak samozřejmě i pro všechny ostatní a hlavně mé Billshiďácké čténáře (Fee, na tebe mávám také, dobře?) ;D


Bylo to tu opět. Někdo by na pohled řekl, že se to zdá být normální rodinná a hlavně poklidná večeře, kdy sedíme společně s bratrem a rodiči u stolu. Tedy abych řekl pravdu, občas tak opravdu probíhá naše večerní stolování, ale převážně, stejně jako dneska spíše ne. Opět jsem musel slýchat otcovi nepokoje s mou osobností, mou povahou, mým charakterem, možná i mou přítomností. Já jsem nikdy nebyl tak syn dle jeho představ, nebyl jsem jako Tom, s kterým mě neustále srovnával a tak ponižoval mou osobu.

"Kdy už si taky najdeš nějakou slečnu? Jsi téměř dospělý a neviděl jsem u tebe jediný zájem o nějakou. Koukni na Toma, ten si vodí slečny co chvíli." Pokračoval dneska opět v jeho tradičním rýpání. Sklopil jsem hlavu do svého talíře a čtvrtil brambory. Nevěděl jsem, co bych mu měl odpovědět, nemohl jsem mu říct, že slečny pro mě nejsou takovou podstatou, jako možná pro Toma.

"Odpovíš mi? Mluvím na tebe, Bille!" zvýšil trochu hlas po chvíli mlčení, a tak jsem zvednul tedy hlavu, abych mu dal najevo, že jej vnímám.

 
 

Advertisement