Sensitive pornograph

Sensitive pornograph 6 (Konec)

26. september 2010 at 18:44 | P.parfaite
                                      

(opět z pohledu Toma)

Seděl jsem bez dechu na lavičce a vstřebával vše, co mi Bill právě řekl. Nedělal to dobrovolně. Doteď byl pod nátlakem jeho otce. Nejradši bych si teď  nafackoval. Vyjížděl jsem na něj a ani jsem si to nenechal vysvětlit.
"Nevím, co říct, cítím se trapně." Promnul jsem si ruce a sklopil pohled do země. Překvapením mi bylo, když se Bill smutně pousmál a přitisknul se ke mně. Vrátil jsem mu úsměv a nechal jej, ať se mi vyhoupne na klín. Objal jsem ho kolem pasu a zabořil nos do jeho silného svetru. Déšť pomalu utichal.
"Nemáš proč se cítit trapně. Já jsem ti lhal, omlou-"
"Ne, já bych se měl om-"
"Tome! Nebudeme se omlouvat ani jeden!" zasmál se a prohrábnul si zmoklé vlasy.  
Přikývnul jsem a dál už  nepadlo ani slovo. Oba jsme přemýšleli nad tím, co bude dál? Nevím, jak dlouho jsme tam tak seděli. Tipnul bych si tak hodinku, když  jsem ucítil, že se Bill třese zimou. Odtáhnul jsem jej od sebe a kouknul na něj.
"Měl bych jít dneska za otcem. Chce fotit." Šeptnul tiše a rozhlídnul se kolem.
"Jasně, měl bys. Ať nemáš potíže." Povzdychnul jsem a sundal jsem ho z klína. Urovnal si svetr, poupravil kalhoty a já vstal, připraven se rozloučit. Nechat ho jít dělat znovu tu špinavou práci.
"Ale já nepůjdu…" zašeptal pevně, chytil mě za ruku a pevně stisknul. Překvapeně jsem na něj zamrkal. "Chci být s tebou. Ne se nechat zase ponižovat." Usmál se mému zmatenému výrazu.
"Bille, budeš mít akorát potíže. Samozřejmě, že bych tě nejradši od té špíny držel, ale tvůj otec může být agresivní a-"

Sensitive pornograph 5

25. september 2010 at 9:11 | P.parfaite
sp
"Bille, vždyť ty si mi lhal proto, abys mě pak využíval! Proč jsi teď přišel? Nesehnal si nikoho jiného, kdo by tě na dnešní večer zaneprázdnil, hm?" 
"Tome, nechej mě ti to vysvětlit." Zaprosil pokorně a prosebně na mě kulil slabě nalíčené oči. Zavrtal se více do svého svetru a natáhnul ke mně ruku. Zavrtěl jsem hlavou a uhnul před dotekem.
"Tome, no tak, je to složitý." Neměl jsem vážně náladu poslouchat výmluvy. Venku se mezitím hnusně rozpršelo. No, vystihlo to dokonale mojí náladu.
Beze slova jsem popadl mikinu a vystřelil z bytu, nechajíc Billa samotného v bytě. Rychlým krokem jsem kráčel k parku, kde jsme se poprvé potkali. Zdá se mi, jako by to byl rok od toho, co mě tu oslovil. Jenže já ho znal pouhé tři dny a byl jsem z něj naprosto hotový. Divné…

Sednul jsem si na smáčenou lavičku a znaveně jsem se opřel. Zamyslel jsem se a ve finále jsem musel protočit očima nad svojí naivitou. Sklonil jsem hlavu a zavřel oči. Neměl jsem k tomu daleko, abych usnul, když jsem ucítil přítomnost kohosi vedle mě. Ani jsem se nemusel dívat, kdo mě poctil.

"Běž pryč, Bille, chci být teď sám." Nasadil jsem chladný tón. Neodešel. "Řekl jsem, že-"
"Jen mě vyslechni. Nic ti to neudělá. Vyslechni mě a pak mě teprve odháněj, Tome." Sám jsem se divil, že na mě mluvil rozhodně. S kuráží.

Sensitive pornograph 4

20. september 2010 at 23:12 | P.parfaite

sp

"Pokud mě nešálil zrak, byl to Bill, koho jsem viděl odtud odcházet?" odložil si Max svou mikinu na věšák a následoval mě do kuchyně.
"Ty ho znáš?" překvapeně jsem se na něj ohlídnul, když zasednul ke stolu. Postavil jsem vodu na kávu, otočil jsem se čelem k němu a opřel se o linku.
"Řeknu ti to takhle. Kdo ho spíš tady nezná?
"Jak to myslíš? Já ho poznal teprve předevčírem." Nechápavě jsem zavrtěl hlavou, nalil horkou vodu do hrnků a posadil jsem se k němu. Přisunul jsem k němu jeden a dožadoval jsem se vysvětlení.
"To se pozná, pokud si ho už po dvou dnech takhle zveš k sobě." Ušklíbnul se a já byl čím dál více zmatenější.
"Můžeš mi tedy, kurva, říct, o co jde?!" zavrčel jsem netrpělivě.
"Víš, on je Bill tak trošku místní Diva. Toho už sis možná všimnul. Otáčí se za ním plno lidí. Jak žen, tak i mužů. On je takový, že si to nechá líbit. Líbí se mu to! On i provokuje a svádí téměř každého. Nevím, jestli se ti pochlubil i svojí prací, ale-"
"Říkal, že kreslí. Že má podobnou práci jako já!" zamračil jsem se a Max pokračoval.
"No, jak se to vezme. Ty rád fotíš a lidé si fotí jeho." 
"Jak to myslíš?" 
"Tome, on se nechává osahávat nahý namakanýma chlapama do časopisů." Oznámil mi s klidem, jako by mi právě oznamoval počasí a upil ze svého hrnku.  
Nevěřícně jsem na něj hleděl. To je blbost, Bill přeci kreslí stejně jako já. Zítra má přeci pohovor kvůli nové, lepší práci. Bill rozhodně tohle nedělá. Nebo ano? Vždyť si to mohu lehce zjistit. Stačí zajít do trafiky a poprosit o ten časopis, pro který  údajně fotí. Zavrtěl jsem nesouhlasně hlavou.

Sensitive Pornograph 3

19. september 2010 at 16:15 | P.parfaite
Ráno jsem se probudil se silnou bolestí hlavy. Byl jsem naprosto dezorientovaný. Zamžoural jsem do prudkého slunečního světla a posadil se. Jako první fakt, který jsem zjistil, bylo to, že jsem nahý. Druhý fakt, že nejsem u sebe v posteli. Třetí fakt, že-
"Dobré ráno." Škubnul jsem sebou a otočil se ke dveřím, kde stála ta černovlasá bytost. Bill. Zamrkal jsem a založil hlavu do dlaní. Bolest se stupňovala a já si začínal vzpomínat na včerejší večer.
"Připravil jsem ti prášek a sklenici vody. Myslel jsem, že to nebude dneska tak od věci." Protáhnul s nezájmem a otočil se k odchodu.
"Bille, počkej!" vyhrabal jsem se z postele a přešel k němu. Vypadal příjemně naladěn.
"Hm?" povytáhnul obočí a usmál se.
"Včerejšek byl tak skvělý. Budeme spolu, viď?" zeptal jsem se zpříma. Nelhal jsem, s ním mi bylo opravdu dobře. Cítil jsem se tak uvolněně po jeho boku.
"Nevím, co bude dál. Ale proč se nestýkat dál?" uculil se. "Měl by ses obléknout." Uchechtnul se. Až teď mi došlo, že jsem stále nahý. S ruměncem ve tvářích jsem si okamžitě zakryl svůj rozkrok rukama. Bill se zasmál a položil dlaň na mé ruce.
"No tak, nedělej cavyky, viděl jsem tě nahého téměř celou noc." Vytáhnul se na špičky a věnoval mi dlouhý polibek. "Pojď se najíst. Udělal jsem ti kávu. Za chvíli musíš do práce." Odtáhnul se a zamířil do kuchyně. Usmál jsem se pro sebe, obléknul jsem se a následoval jej.

Sensitive pornograph 2

14. september 2010 at 15:21 | P.parfaite
sp
Stanuli jsme před velkým věžovým barákem. Zasténal jsem pod tou výškou. Bál jsem se zeptat, v kolikátém patře bydlí, protože alkohol začal útočit. Začala se mi lehce motat hlava a musel jsem déle zaostřovat.
"Neboj se, máme výtah," zasmál se Bill a vtáhnul mě dovnitř. Společně jsme nastoupili do velkého, zrcadlového výtahu. Opřel jsem se o zeď a Bill stisknul 21. tlačítko. Pohlédl jsem na konečné číslo nejvyššího patra a zamotala se mi z toho hlava. Šlapat schody až do 40-tého patra? Nemohl bych.

Výtah sebou jemně škubnul a ozvalo se cinknutí. Dveře se otevřely a Bill, stále mě podpíraje, došel k protějším bytovým dveřím. Trvalo pár minut, než našel klíče v kapse. Visel jsem na něm jako kus hadru, ale očividně měl výdrž. Odemknul a strčil nohou do dveří. Světla na stropě se automaticky rozsvítila. Zřejmě reagující na pohyb.
"Máš to tu pěkný," zamumlal jsem, přestože jsem viděl jen část chodby. Chystal jsem se vejít dovnitř, když jsem zakopnul o práh, a společně s Billem jsem se zřítil na záda na podlahu. K jeho štěstí dopadl alespoň na mě. Do měkkého.

"Sakra, nevšimnul jsem si, že je tam schod," zaklel jsem a otevřel oči. Ráno budu mít na hlavě slušnou bouli, o tom jsem nepochyboval. Bill se zasmál a zvednul ke mně hlavu. Musel jsem několikrát zamrkat. Chvíli mi trvalo, než jsem si taky uvědomil, že Bill se nachází roztažený na mém těle, a že se ani jeden nemáme k tomu vstát.  
Nikdy jsem nebyl na chlapce, nikdy jsem v nich neviděl něco, co by mě mohlo přitahovat. Při pomyšlení na sex s mužem mi naskakovala husí kůže a vždy jsem se musel oklepat. Tak proč to bylo teď jiné? Proč mě na Billovi přitahovalo všechno? Proč při pomyšlení, že bych se s Billem miloval, se mi zamotala hlava samým vzrušením, potily se mi ruce a tlak v mých kalhotách byl čím dál větší? Neudržel jsem se…

Sensitive pornograph 1

10. september 2010 at 16:42 | P.parfaite
sp

Byl to docela normálně běžný den. Odbila čtvrtá hodina a já byl na odchodu z práce. Práce, kterou jsem miloval. Už odmalička jsem miloval kreslení, a to především zaměřené na Manga komiksy. Díky mé cílevědomé povaze a mému talentu jsem se dostal sem. Přesně do nakladatelství takových komiksů, které jsem s chutí vytvářel. Nemohl jsem si stěžovat, měl jsem vlastní kancelář, skvělé lidi kolem sebe, a hlavně jsem byl oblíbenec ředitele.

"Tome!" Zastavil jsem se na posledním schodu a pohlédl na svého šéfa. Usmál jsem se a přitiskl desky k hrudi. Skvěle jsme si rozuměli, takže jsem nebyl nějak proti, když chtěl se mnou pokonverzovat. S nadšením jsem mu rozprávěl o mém novém nápadu na komiks a on přinášel buď kritiku, nebo chvály. Nebyl jsem naštvaný, když jeho názor byl záporný. Naopak, ten člověk mi šel příkladem.

"Zítra se uvidíme, půjdu ještě něco nafotit pro inspiraci!" Říkal jsem, že mě baví i fotit? Rozloučili jsme se a zamířil jsem svou obvyklou cestou přes park. Došel jsem k menšímu jezeru a vyndal násadu na foťák, když mě k mému překvapení kdosi zezadu oslovil.
 
 

Advertisement