Fall into the hysteria

fall into the hysteria 6. - Posledních 60 minut (konec)

13. october 2011 at 20:38 | Pétina

Bill
Přitisknu se k němu a v tichosti dojdeme dolů, kde už čekají bodyguardi a připravené auto. Kolem zase stovka fanynek, ale přemůžu se na poslední úsměvy. Poslední úsměvy na mé tváři, než všechno padne do ztracena. "Poslední podpisy?" kouknu tázavě na Toma a už automaticky hmatám do zadní kapsy pro fixu.


Tom
Mrknu nazpět a vytáhnu fixu. Poprvé snad můžeme být vděční tomu, že umíme psát oběma rukama. Jednu ruku mám stále propletenou prsty s Billovou a levou se podepisuji, kam jenom dosáhnu. Nakonec holky slušně poděkují a odejdou.
"Kdyby to bylo takhle pořád, tak se nic z tohohle nemuselo dít." Prsknu a hned si Billa přitáhnu k sobě. Nastoupíme spolu do auta a ještě pro pár posledních, zjevně těch, kteří našemu vztahu vždycky fandili, i když to byla jen domněnka, se políbíme.
"Zbožňuju, když můžu ukázat, že tě miluju."

fall into the hysteria 5. - Naposledy na scéně

13. october 2011 at 20:34 | Pétina

Bill
Za celou noc se ani nevzbudím, nikdy se neprobouzím, když mám v blízkosti bratra, cítím jeho tělesnou blízkost, ze spánku cítím jeho vůni, jeho ochranu. Proto až k ránu mě probudí jakési rány na dveře. Zamžourám do potemnělého pokoje a lehce nadzvednu hlavu z Tomova ramene, abych zjistil situaci. Chvíli se rozkoukávám, než mi dojde, že ty rány vycházejí z chodby, a hned potom poznám vzteklého Georga. Uchechtnu se a schovám se zase Tomovi pod rameno. Řekl bych, že si tady někdo strhnul své depilační vosky z nohou.



Tom
Zamručím ze spaní, zavrtím se a přitisknu si Billa blíže k sobě, jako by mi ho někdo kradl.
"Ať drží hubu, debil," zahučím. Pohladím Billa po vnější straně stehna a přitisknu si ho k sobě.
"Neotvírej, lásko, nereaguj. Za chvíli přestane." Vydechnu a přejedu rukama na jeho zadeček. Jemně jej hladím. Je to tak příjemné, cítit kůži na kůži.

Fall into the hysteria 4. - Sbohem, maminko

13. october 2011 at 20:30 | Pétina

Bill
Za celou noc se ani nevzbudím, nikdy se neprobouzím, když mám v blízkosti bratra, cítím jeho tělesnou blízkost, ze spánku cítím jeho vůni, jeho ochranu. Proto až k ránu mě probudí jakési rány na dveře. Zamžourám do potemnělého pokoje a lehce nadzvednu hlavu z Tomova ramene, abych zjistil situaci. Chvíli se rozkoukávám, než mi dojde, že ty rány vycházejí z chodby, a hned potom poznám vzteklého Georga. Uchechtnu se a schovám se zase Tomovi pod rameno. Řekl bych, že si tady někdo strhnul své depilační vosky z nohou.



Tom
Zamručím ze spaní, zavrtím se a přitisknu si Billa blíže k sobě, jako by mi ho někdo kradl.
"Ať drží hubu, debil," zahučím. Pohladím Billa po vnější straně stehna a přitisknu si ho k sobě.
"Neotvírej, lásko, nereaguj. Za chvíli přestane." Vydechnu a přejedu rukama na jeho zadeček. Jemně jej hladím. Je to tak příjemné, cítit kůži na kůži.

Fall into the hysteria 3. (2/2) - Poprvé a naposledy

13. october 2011 at 20:28 | Pétina
Bill
"Že dobré?" zakňourám a cítím, jak se mi samou zoufalostí a chtíčem sveze slza po tváři. "Kurva, tam!" vykřiknu, když opět narazí na můj bod, ale tentokrát jistěji a tvrději. Motá se mi z toho hlava, začínám ztrácet pomalu kyslík. "Ježiš… já…" založím ruce za hlavu a chytnu se pevně pelesti postele, skousávajíc si dolní ret.


Tom
Překvapeně zírám. Tohle je naprosto uchvacující. Políbím ho na bříško a sleduju kapku touhy, jak stéká po lesklém žaludu. Políbím jej taktéž tam a kapičku při tom slíznu. Nikdy mi nevadila Billova chuť, naopak.
Roztáhnu prsty od sebe a snažím se tak co nejvíce připravit mého brášku na to, že za chvíli budeme spolu tak jako ještě nikdy v životě. Těším se na to, jsem hrozně rád, že se takhle rozhodl. Bill je pro mě neuvěřitelně atraktivní, ale ani by mi nevadilo, kdybychom se jen mazlili. Miluji svého bratra tou nejhlubší láskou. Nepotřebuji nic víc, než jen cítit jeho přítomnost po svém boku. Když je u mě, je mi dobře. Tohle, že si užíváme i po takto intimní stránce, je ta nejnádhernější a nejsladší třešinka na už tak dobrém dortu.

Fall into the hysteria 3. (1/2) - Poprvé a naposledy

13. october 2011 at 20:27 | Pétina


Bill
"Ale večer ještě nekončí… dneska ho okořeníme ještě něčím, než před čtyřmi roky." Pousměju se, chytnu ho za ruku a dotáhnu ho do ložnice, která je na rozdíl od té mé čistotou zářivá. Zatlačím ho na ramena, ať si sedne, a obkročmo sednu já na něj. "Poprvé… a naposledy." Líbnu ho na čelo a chytnu dlaněmi za tváře.


Tom
"Jsi rozhodnutý? Pevně rozhodnutý?" brouknu nadšeně. "Je to poprvé," podotknu a pohladím jeho zadeček. Slabě ho zmáčknu. Aw, ten kluk je tak sexy.


Bill
"Nikdy jsem nebyl tak pevně rozhodnutý jako o tomhle." Vydechnu mu tiše do ucha a zhoupnu se proti jeho klínu. Zapřu se rukama o jeho ramena a znovu se proti němu svezu, je to zatraceně příjemné, motá se mi z toho až hlava, když cítím to vzrušení mezi námi. "Necouvnu…"

fall into the hysteria 2. - Jako na začátcích

13. october 2011 at 20:23 | Pétina

Bill
"Oh můj bože. Dotýkej se mě." Vydechnu a zaryju mu nechtěně nehty do ramen. Slyším, jak tiše vydechnu, tak s omluvou povolím.
Škubnu sebou lehce, když idylku přeruší rachot v pokoji.
"Kluci jsou tu…" zamumlám a odtáhnu se od něj, očima hledám nějaký ručník. Vždyť jsem si ho sem nesl! Jsem sklerotický, nebo spíš až moc unavený z toho všeho. Kouknu po chvíli na Toma a povzbudivě na něj mrknu. "Noc, Tome, noc…" usměju se, vylezu a nalezený ručník omotám kolem pasu.

Fall into the hysteria 1. - Rozhodnutí

13. october 2011 at 20:19 | Pétina


Auto zastavilo před luxusním hotelem. Všude halda lidí, fanoušci, křičící jména svých idolů. Doufajíc v jeden jediný pohled. Pak by byli schopní si říct i: "Teď už můžu zemřít." Hysterie v jejich srdcích se stále stupňovala. Byli tak blízko lidem, pro které bije jejich srdce, a teď už to nešlo zastavit.
Slzy z jejich očí, výkřiky z jejich hrdla. Všechno bylo tak automatické. Náhodné, spontánní. Byli příliš blízko na to, aby teď couvli zpět. A ani couvat nechtěli.
Auta, která přivážela kapelu, se najednou zastavila, dav jim nedovolil pokračovat dál. Fanoušci zatarasili cestu vozidlům a kapela se připravovala na rychlý a velmi nebezpečný přesun.
Policie byla bezbranná, ochranka taktéž.
Šéf ochranky proto vystoupil, ale netušil, že tím rozpoutá tlačenici, kde půjde o lidské životy.

 
 

Advertisement