December 2012

Vánoční článeček

26. december 2012 at 19:54 | PeTiŠka || Pétina |  Moje rubrika
Tak se zase hlásím po dlouhé době, kdy mám chvíli a náladu se zase ozvat v tomto svém doupěti. Je to logické, když jsou ty prázdniny a nemusím se zaobírat nějakými povinnostmi, co se školy týče. No a hlavně se chci alespoň tady blogově pochlubit svými letošními dárkovými úlovky :)

Ale nejdřívě pěkně od začátku, takže od atmosféry, která tu 'panovala' už pár dní před Vánocemi. Asi tak dva dny před samotným Štědrým dnem jsem začala gruntovat svůj pokoj, abych to vše stačila a alespoň jednou za rok to tu vypadalo slušně. Mám pocit, že jsem snad udělala vše - po vyklízení skříně s oblečení, které mělo do této doby tvar jakési zmuchlané koule (:D) po mytí oken, vysávání, vytření, utírání prachu, praní záclon, čištění všech poliček. No, ten den, kdy jsme uklízela hlavně, pěkně jsem se zapotila, ale aspoň na chvíli to tu vypadá jak u slušného člověka. No, teda, teď už ani tolik zase ne :D. Samozřejmě jsem pomáhala taky mamce, kdy jsem uklízela byt, zdobila jsem, vařila jsem a...BOŽE DÍKY BOHU, ŽE JE TUTO ZASE ZA NÁMI NA NĚJAKOU DOBU! :D

Jinak mě letos ta sváteční atmosféra nijak zvlášť nepohltila. Samozřejmě, že jsem se těšila, cítila jsem vyjímečnost dne, ale už to začínám brát trochu...no, dospěleji, né jako dítě (ač mě to celkem upřímně mrzí!). Před den jsme sledovali pohádky, chvíli jsme se šli projít Prahou a ještě dodělávali maličkosti. Letos jsem měla snad nejpohodovjěší Vánoce - víte, žádný stres, spěch, nervy. No a po večeři jsme se vrhli na dárky, z kterých jsem nadšená, samozřejmě! O ty se podělím pod perexem;)

A teď už se jen nemůžu dočkat Silvestra, kterého mám trávit hlavně za společnosti Aničky a možná ještě spolužačky. Těším se na Partičku, kterou budou dávat, těším se na ten velký nákup jídla, pití a...alkoholu. Těším se na tu zábavu, když to shrnu všecičko. A mám na plánu dvě předsevzetí - 1. začít už pořádně makat na maturitu, ať jí nějak zbládnu. 2. začít si šetřit na Iphona, protože mě začíná lákat den ode dne více :D.
Takže, ve zkratce jsem tu popsala zase něco málo z mého života. Snad se zase co nejdříve ozvu, ať už s povídkou, obrázky nebo jen dalšími kecy. Vy si užívejte zbytek prázdnin a pokud se teda náhodou neozvu, přeji krásný Nový rok a šťastné vkročení do něj! :))
a teď ty fotečky.

You hold my destiny in your arms 17

12. december 2012 at 19:00 | PeTiŠka || Pétina |  You hold my destiny in your arms
. . .po dlouhé době jsem tu s dalším dílem, tak si jej užijte :))


Spokojen se svým náročným, ale přesto úspěšným pořízením mířil pomalu do centra města, kde jej měli chlapci čekat. Založil ruce do kapes a s myšlenkami na dnešní večer se pousmál, zrychlujíc svou chůzi. Neměl vůbec tušení, kde se vlastně cukrárna ve městě nachází, ale byl připravený se zeptat. Jakmile dorazil, ihned odchytil dvě mladé dívky, aby mu poradily.

"Je hned támhle, jiná tu není." Usmála se jedna z dívek a ukázala pár metrů pes ulici. Anis zdvořile poděkoval a vydal se doporučeným směrem, kde ho upozorňovala už z dálky ohromná cedule nad vstupními dveřmi. Možná musel vypadat trochu jako blázen, když se zeptal, jelikož budova šla jen těžko přehlédnout. S povzdychem nahlédl dovnitř přes sklo, ale nikde Billa ani Taylera nepoznával. Rozhlédl se útulným podnikem a upřel pohled na schody, které vedly nahoru k posezení. Jenže ani nahoře nebylo po chlapcích ani vidu ani slechu.


Celeste Buckingham - Never Be You

12. december 2012 at 8:58 | PeTiŠka || Pétina
Po dlouhé době mě oslovila písnička, ale především svým textem (i když rytmus je taky více než perfektní, chytlavý). Poslední dobu mám chuť se strašně...odpoutat, zlhostejnit, pokud se to dá tak říci. Stát se nezávislou a být svou a pohodovou, což u mne poslední dobou moc nejde. Takže, keep calm, jak se říká a skvělá písnička od Celeste, která mě k tomu snad přivede :P ^^



Jo,Joo!
Nic netrvá věčně
tak Jo, Joo!
Nemysli si že ti patří svět,
Nikdy ti nepatřil,nikdy nebude,omlouvám se,ty mi nerozumíš
Ale zlato, všechno co vím je že nikdy nebudu ty.

celý text pod perexem

The treasure from Philippines - Epilog

5. december 2012 at 16:14 | PeTiŠka || Pétina |  The treasure from Philippines
Bye, Philippines, forever in us <3


Čas snad nikdy neutíkal tak rychle, jako od doby, kdy jsme se s Kayem k sobě s upřímným nadšením vrátili. Od chvíle, kdy mé myšlenky přestaly ubíhat negativním směrem k minulosti a plně se zaměřily na náš společně strávený čas a vztah, hodiny jako kdyby se staly minutami, tak rychlé všechno bylo. Pomalu se čas ploužil pouze ve chvílích, kdy jsme s Kayem nebyli spolu, tedy když jsme se věnovali našim hudebním kariérám.


The treasure from Philippines 20 (konec)

4. december 2012 at 9:21 | PeTiŠka || Pétina |  The treasure from Philippines

(z pohledu Kaye)

Nevzpomínám si upřímně, kdy jsem se takhle pohodlně a spokojeně za poslední dny vyspal. Štěstí stálo při mé straně už od chvíle, kdy mi přišla zpráva od Toma i s onou osudnou fotkou, která nás vlastně vysvobodila od veškerého trápení a muk. Ale když se nad tím všichni společně zamyslíme, dalo se něco takového čekat. Co mě zaráží je fakt, že i přesto, že Bill věděl přesné datum a přibližný čas našeho návratu, přesto se rozhodl s Anisem zariskovat, což se mu tedy docela vymstilo. Ale nejsem proti, jsem za tenhle jeho risk tolik vděčný, že jakmile ho uvidím osobně, určitě mu za to poděkuju a pozvu ho za to na panáka. I Bushida.

Ale zpátky k noci. Všechno se během chvíle strhlo jak silná lavina, všechno to, co jsme si s Tomem celou dobu odepírali, jsme si během dlouhé noci vynahradili, až jsem se obával, že to nemá konce. Několik hodin milování a ostatních náklonností milenců hodných, to vše až do brzkých hodin ranních, než jsme oba konečně padli vyčerpaní, přesto maximálně spokojení do peřin s úmyslem už jít pomalu spát, přestože venku už začalo svítat. Nechal jsem jej uvelebit se mi v náruči a vnímal jsem několik minut každou maličkost, který se k němu vztahovala - puls, dech, vůni, doteky, chvění, třepotání řas, zkrátka vše. A tohle vše mě ukolébalo k závěru dnešní noci, která se mi utkví v hlavě jako jedna z těch nejlepších.


o.4 Twilight animations

3. december 2012 at 11:36 | PeTiŠka || Pétina
Tak jsem se rozhodla k momentálnímu finále Twilight ságy najít nějaké animace na téma filmu. Nějak mě to trošku teď bere, jak jsem byla na posledním díle a navíc, včera jsem dokonce s mamkou koukala na poslední díl doma, a to už je co říci, když rodič s Vámi kouká na tu "absolutní-blbost-pro-třináctiletý-puberťačky" :D A nevěřili byste, jak to mamka žrala;D



Žurnalistika?

1. december 2012 at 19:07 | PeTiŠka || Pétina |  Moje rubrika
Už přibližně měsíc a půl tiše přemýšlím nad tím, jak bych vlastně mohla pokračovat ve své budoucnosti po maturitě. Dlouho, vlastně ještě tak do minulého měsíce, jsem tápala, neměla jsem zdání, kde bych se mohla asi tak nejlépe uplatnit, na jakou vysokou školu se hlásit. Až po nedavné návštěvě své rodiny v Plzni mi strejda vnuknul myšlenku o tom, že bych mohla najít cestu v žurnalistice, protože prý píšu nádherně v dopisek nebo emailech, které si posíláme, a ž se umím písemně skvěle vyjadřovat.Že prý mám jaké si nadání pro psaní. Navíc, psaní jako takové mě opravdu baví - ať už jde o pouhý meil strejdovi, o slohovou práci do školy, nebo o povídky. A už tedy zhruba měsíc mám v hlavě nasazeného 'žurnalistického brouka'.
Společně s tátou hledáme odkazy a diskuse na toto téma a ve čtvrtek bych se snad měla jít podívat na den otevřených dveří na jednu zdejší universitu, tak uvidíme, jaký to na mne udělá dojem. Pomalu se začínám shánět po materiálech a našla jsem pár zajímavýc blogspotů studentů žurnalistiky, kde se nechávám pomalu inspirovat. Budu ještě muset tedy oprášit pořádně gramatiku, protože občas i já jsem schopná napsat do očí bijící perličku, a to se v žurnalistice opravdu stát nesmí.
Jsem nadšená, že jsem konečně našla směr, který by mě bavil v budoucnu, že konečně mám nějaký cíl, do kteréhho se opravdu hodlám opřít:) Bála jsem se, že absolutně nebudu vědět, kam po maturitě. Znáte to, že?:) Začínám nabírat odhodlaní k tomu si trochu překopat život.