November 2012

The treasure from Philippines 19.

25. november 2012 at 19:00 | PeTiŠka || Pétina |  The treasure from Philippines
. . .z posledního dílu se stal po dohodě nakonec předposlední, protože se obávám, že ani jedna prostě nechceme povídce dát sbohem. A nehledě na to, že přijde na řadu i epilog;)
Takže přeji příjemné počtení u téměř finálního dílu! :)



(z pohledu Toma)

S Kayem v objetí jsme na pláži dokázali vydržet přes hodinu, než moje mokré oblečení na těle začalo více, než studit. Já bych to samozřejmě vydržel, protože jsem byl zvyklý a za nic na světě se mi nechtělo kazit tu krásnou atmosféru a pocit být znovu v jeho náručí, ale ve chvíli kdy mi na kůži naskočila husina a já se nechtěně otřásl, se u Kaye projevil jeho vždy přítomný ochranitelský pud a nekompromisně zavelel návrat domů, ačkoliv bylo znát, že i on nechtěl, aby to skončilo.

Jakmile jsme byli oba v teple domova, po sprše a převlíknutí do spacích úborů čítajících trenýrky, zamířili jsme společně do Kayova pokoje, kde jsem se s povzdechem usadil na postel.

"Co se děje?" starostlivě ke mně vzhlédl od rozestýlání svého místa.


My actually playlist

25. november 2012 at 11:58 | PeTiŠka || Pétina
Udělala jsem pár výtaků písniček, které poslouchám zase posledních pár dní nejvíce, které mě poslední dobou nejvíce dostaly :)


Život za zdí cirkusu 1.

19. november 2012 at 20:00 | PeTiŠka || Pétina |  Život za zdí cirkusu
Zdravím Vás u nové povídky, a to povídky Twincestní, tedy kde budou vystupovat dvojčata.
Trochu jsem váhala, zda-li zveřejnit první díl zde, nebo ho poslat Januli a nechat jeho premiéru uskutečnit tam, ale nakonec jsem si říkala, že bude mít domov tady, a tady si poprvé pobude.

Vím, že jsem kolikrát rozepsala povídky a následně je z nedostatku času, nebo nadšení stáhla zpět, ale přísahám, že s Cirkusem to bude jiné, protože na tuhle povídku, především na téma a osnovu této povídky jsem více než pyšná (ať to zní sebevíc namyšleně). Inspirovala jsem se filmem 'Voda pro slony', takže je to trošku podobné, nicméně, píšu si po svém, s poněkud pozměněným dějem trošku. No, dost okecávat, přeji příjemné čtení pro čténáře! :)


"Pokud si dobře pamatuji, minulý týden jsem Vám zadával úkol, a to přečíst si něco z doby renesanční. Jak víte, závěrečné zkoušky se pomalu, ale jistě blíží, proto chci, abyste začali samovolně studovat a brát to vážně. Teď se někoho z Vás zeptám na otázku a budu požadovat smysluplnou odpověď, jako kdybyste se nacházeli před komisí."

Taková slova už za poslední měsíc neslyšel poprvé. Každý profesor, každého předmětu měl jakousi svojí formu, jak studenty vést k vlastní zodpovědnosti, protože jak už bylo zmíněno, závěrečné talentové zkoušky z umění, které chlapec studoval již čtvrtým rokem, byly téměř za rohem. Když vycházel obecnou školu, měl pocit, že mám v sobě zvláštní nadání, jakýsi cit pro umění, konkrétně v malířství. Chvály jeho osobnosti, co se tohoto směru týče, se na něj sypaly dost často, kdykoliv někde předvedl svůj výtvor. Rodiče byli odjakživa tolerantní, proto i přes to, že se zabývali doktorským směrem, nebránili mu, abych vybočil z jejich soudržnosti doktorů, a stal se tím, čím toužil být. Proto byl za ně byl nesmírně vděčný.


o.7 Tokio momenty

18. november 2012 at 19:03 | PeTiŠka || Pétina
. . . this time for Afrika:D

x

Today is 17.11. and Christmas're coming

17. november 2012 at 17:38 | PeTiŠka || Pétina |  Moje rubrika
Tak tu máme zase víkend (nebo spíše už jsme za polovinou dalšího víkendu), tak jsem se dokopala k vytvoření dalšího fotkového článku s fotkami, které jsem tak nějak za poslední dobu nasbírala.

Včera jsem, ale, jak musím zmínit, byla s kamarádkou později večer na posledním díle Twilight ságy, z čehož tedy žádnou fotku nemám. Celkově na mne ten film udělal dojem asi pozitivněji, než záporněji, i když jsme polovinu filmu s kamarádkou prosmály (ale nedivte se, některé scény se k tomu prostě vybízely, a navíc, zrovna s touhle drahou přítelkyní máme ve zvyku mít ke všemu jízlivé/humorné poznámky :D). Ale na druhou stranu, pi části, kdy probíhala velká bitva, kde přišli o život asi 3 hlavní postavi, jsme zase nadávaly: 'jak je to možné, tohle v knize přeci nebylo!'. Následné vysvětlení donutilo polovinu sálu se smát, jak všichni byli zmateni a podobně (kdo viděl, chápe). A zrovna tahle část se mi líbila asi ze všeho nejvíce - ta válka:). Jo a ještě rýpací poznámky Emmeta: 'Co vše jste zbořili?'. Muhehe :P

Jinak dneska jsem byla s kamarádkou opět ohlídnout (zdůrazňuji JEN obhlídnout!) dalš dárky, protože má peněženka pláče hladem. Ve čtvrtek jsem nakoupila první dárky a polovina mé výplaty je někde fuč a se zbytkem musím obstarat ještě jiné věci, než jen dárky. Uf.

No tak konečně přejdu k těm fotkám, které jsou dosti upravené efekty (důvod: hrozně jsem si oblíbila takový upravovat fotek -> www.pixlr.com, tak někdy zkuste :D). A u každé fotky bude opět nějak komentáře, kdy kde a jak, proč:)


Christmas wishlist...

14. november 2012 at 16:57 | PeTiŠka || Pétina |  Vlastní rubrika
Další Vánoce se nám kvapem blíží a já slýchám z každé strany otázky typu: "no a co tedy chceš pod stromeček?" a podobně. Pro mne budou letos Vánoce dost skromné a to protože dostanu s usilovným skložením peněz téměř celé rodiny včetně mne samotné nový, velký notes, protože ten můj prcek už pomalu, ale jistě odchází. Takže potřebuju větší a aby se na něm dalo především lépe pracovat, na těch laptopech je to nepraktické.

Nicméně, nějakou tu maličkost si prý můžu také vybrat, a tak se ještě pevně rozhoduju mezi dvěma voňavkami a to od CH.A. a od D.B. Obě jsem měla tu čest vyzkoušet a obě mi sedly asi nejvcí ze všech parfémů, které jsem doposud vyzkoušela, proto bych ráda dostala některou z těch dvou. Jen se prostě nemohu rozhodnout. Vidím to asi tak, že si budu jednu přát k Vánocům a po vánoční výplatě si objednám tu druhou, basta! :D :))

Ale i tak jsem zapřemýšlela, co by mi udělal okolně radost, což možná něco málo splním ještě po Vánocích. Tak rozhodně už si nějakou tu dobu přeji celou kolekci dvd Harryho Pottera, protože to je prostě má ujížďka od malinka, chtěla bych jednou být ten správný fanoušek, co si prostě vytáhne orifinální cédéčko a pojede maratón:)
Pak bych neopovrhla novou termoskou od Starbucksu, protože ta jedna, co mám, se mi téměř okamžitě rozbila a vytéká z ní vše, takže je tzo na prd. A tu, kterou nosim do školy od Friskies (nebo jiného dávného žrádla pro psy), je prostě...dost otřesná a bídná :D
No a pak bych ráda ten strašný "trend", což jsou hucule. Na obrázku vidítě, co mám na mysli a nejraději bych černou. Takhle vypadá můjh "skromný" seznam přání, ale je mi jasné, že nikdy se nemůže nic splnit, nejsem žádný velký rozmazlenec, takže tenhle obrázek je spíš jen zamýšlející, co bych, kdybych. ..

A o víkendu už hodlám vyrazit na první Vánoční nákup dárků. Mám vymyšleno co pro mamku, pro tátu, tak to ihned půjdu skoupit, ať mám o malinko starostí s dárky víc:)) Já už se tak těším na tu pohodu! Jak jste na tom vy s Vánocema? :))


btw. - nápad na článek mám od Sajuš :))

The treasure from Philippines 18.

8. november 2012 at 17:00 | PeTiŠka || Pétina |  The treasure from Philippines

...tak, je tu další díl, který jsem psala s drahou spoluautorkou společně:)


(Z pohledu Billa)
Otráveně jsem brouzdal po internetových stránkách, zaměřených na Filipínskou destinaci. Pročítal jsem různé zajímavosti, místní tradice, jídelní speciality, informace o přírodě a tak dále. Líně jsem točil kolečkem uprostřed myši a vrtěl nechápavě hlavou, jelikož mi na té zemi nepřišlo nic tak úchvatného. Stejně jako na Kennethovi nebylo nic, co by člověka doslova lákalo. Tomovi by bylo se mnou v Německu rozhodně lépe a navíc bych se nemusel už pátý den obávat, že něco ten zasraný Filipínec na Toma zkusí.
"Kéž by tě tam vzal příliv, tsunami, idiote!" ulevil jsem si hlasitě, práskl myší o stůl a založil jsem ruce na hrudi. Nepřátelsky jsem sledoval monitor, který mi provokativně ukazoval jednu z fotek exotického místa, konkrétně jednu z filipínských pláží, kterou lemovaly nádherně rozrostlé palmy. Živě jsem si dovedl představit, jak přímo na té písčité ploše osahávají zvrhle ty nečisté, černé ruce MÉHO Toma!
"Nadržený dobytek, lepší definici pro tebe nemám." Zamručel jsem si pod nos, natahujíc se pro mobil. Naposledy volal Tom ve 12 hodin odpoledne. Teď je něco málo po sedmé a ještě se neozval. Je čas si ho zkontrolovat. Našpulil jsem pusu, a ve chvíli, kdy jsem chtěl vytočit číslo, ucítil jsem něčí ruku, která mi něžně stiskla rameno. Doslova jsem na židli nadskočil úlekem a pustil svůj mobil, který odletěl někam pod postel.

Nyze - Eun letztes Mal

8. november 2012 at 11:44 | PeTiŠka || Pétina
Tuhle písničku/klip jsem si absolutně zamilovala a poslední tři dny jí poslouchám neustále dokola :D :))


Prostě článek s fotkami :)

4. november 2012 at 19:59 | PeTiŠka || Pétina |  Vlastní rubrika
Za dobu jsem zase nashromáždila nějaké fotky, tak se s němi podělím a ke každé něco připíšu :)
Mimoto. . chystám novou, twincestní, vícedílnou povídku a přísahám, že ta už pojede v pořádku bez nějakého narušení! (doufám, snad. .!) a bude se jednat o už jednou tu zmíněný Cirkus! :)

návštěva sestry minulý víkend. malá neteřinka a naše drahá fenka Rozárka při obědě. Urputně se rvali o židličku a nakonec byla Rozárka bezcitně shozena na zem. Ty děti jsou dneska tak krutý! :D :)


You hold my destiny in your arms 16.

4. november 2012 at 16:53 | PeTiŠka || Pétina |  You hold my destiny in your arms


Bill převzal hromádku úhledně srovnaných, čistě vypraných ručníků od Marcuse, který mu rozkázal roznést je do každé zdejší koupelny, tedy asi do tří. S varováním, ať se neopováží je upustit na zem, nebo je pomačkal, se vydal spěšně domem. Do každé skříně složil tři ručníky a skončil u Anise. Vlastně v tu chvíli si uvědomil, že jeho osobní koupelnu vidí poprvé za svůj pobyt zde. Nenápadně se rozhlédl, než spěšně přešel k umyvadlu, nad nímž bylo rozmístěno plno nejrůznějších, drahých přípravků. Bill přimhouřil oči, jak si prohlížel každou sarapatičku zvlášť. Nakonec se natáhnul po větším flakónku od Huga Bosse, který ho zaujal nejvíce. Otevřel opatrně víčko kolínské a krátce přičichnul.

"Uhmm…" zaculil se pro sebe okamžitě, když v tom poznal ten parfém, který Anis používal nejčastěji a který na něm Bill absolutně miloval. Spolehlivě ho vždy dokázal srazit až na kolena. S úsměvem na tváři nepřestávaje čichal k lahvičce. Kdyby ho někdo viděl takhle na ulici, zřejmě by si pomyslel, že je těžký a marný fetišista.

"Ehm, ehm…" ozvalo se ode dveří v jednu chvíli a Bill sebou škubl, jak jej hlas vyděsil. Jeho ruce sebou zatřásly, čímž mu z nich vyklouzla kolínská a rozbila se o kachličky na zemi. Střepy se rozletěly celou koupelnou a vonná voda se rozlila kolem. Bill strnule stál na místě, pozorujíc překvapeného Bushida, který stál mezi futry dveří a celou scénu měl tu čest sledovat. "To bych nevěřil, co obyčejné 'Ehm, ehm' dokáže způsobit během necelé minuty." Okomentoval situaci zamyšleně a Bill by se vsadil, že je rudý až na zadku.


o.3 Anis Ferchichi (Bushido)

3. november 2012 at 11:22 | PeTiŠka || Pétina
Bushida jsem znala už celkem od útlého věku, to samozřejmě především díky TH. Od té aférky s Billem, kdy vyhrožoval, že se s ním jednou vyspí a kdesi cosi, pak možná i z veleslavného Cometu, tuším, že 2008, kdy byl chlapce i osobně pozdravit. A vůbec, jelikož jsem jako malá byla absolutně posedlá Německem a všemi těmi celebritami kolem (např. i Lafee), měla jsem ho prostě navědomí. Přesto jsem ho nějak nemusela, nebyl mi sympatick a hip hop mě tolik neoslovoval. Kamarádka se mi ho snažila vnutit a maximálně dvě písničky to byly, co jsem od něj poslouchala. Nic víc.

No a terpve asi před rokem jsem se k němu začala víc přiklánět. To kvůli písničkám, které se mi líbily o mnoho více, než v mých 13ti, to kvůli filmu, který jsem si na doporučení pustila a ihned si ho zamilovala už jen pro jeho děj, to kvůli povídkám, které jsem začala náhodou číst (nikdy před tím jsem moc Billshido nečetla) a samozřejmě taky trochu kvůli tomu, že mě přitahoval, co se vzhledu týče. Od všeho trochu, prostě:D Donutilo mě to psát vlastní povídku na pár Bill/Anis a opravdu jsem na ní hrdá a miluju tu povídku, mé ruce dostaly zase šanci na něco nového, co mě baví, přestože to nemá nějaký bujarý ohlas.

No, co říct, on mě přivedl ještě k dalším známým osobnostem, za což jsem mu vděčná, a myslím, že navždy bude jednou z celebrit, na kterou nedám dopustit a budu na ní s úsměvem vzpomínat. Nehledě na to, že doufám, že se jednou ocitnu alespoň na jeho koncertě :)