October 2011

Imperio! 2/2

30. october 2011 at 13:18 | PeTiŠka |  Imperio!
...a vkládám druhou část naší jednodílky. Za betaread děkuju Mizuki :)


Tom se zastavil uprostřed kroku. Mozek se usilovně snažil ovládnout své tělo. Jenže bez úspěchu. Jeho svaly byly zablokované a dělaly si co chtěly, byl jako v křeči, i když ho to fyzicky nebolelo. Spíš ho pohltila zoufalost.

Otočil se a mátožně se blížil ke svému bratrovi a když byl u něj, zlostně se mu podíval do očí.
"Ne, my dva už nejsme rodina." Zasyčel, ale Bill opět nabyl ztraceného klidu a chladu. Vůbec nevnimal Tomovva slova. Pokynul hůlkou a Tomovy ruce samy od sebe vzaly jeho knofliky od košile a začal si je rozepínat. Bill si zkousnul ret.
Když měl Tom košili rozepnutou, přiblížil se k němu a sladce zašveholil.
"A teď chci, aby ses dotýkal mne."
"To má znamenat zase co, sakra!" vzteknul se Tom a vnímal bratrovy chladné ruce, které neváhaly hned dotknout se Tomovy hrudi. Chladné ruce, ale ne chladnější, než on, pomyslel si Tom v duchu. Bill rozrušeně zamlaskal a nechal spadnout košili úplně na zem. Trochu poodstoupil a prohlídnul si bratrovu celkem vypracovanou hruď.


Imperio! 1/2

29. october 2011 at 20:55 | PeTiŠka |  Imperio!
Takže, aby tu taky bylo něco povídkového, když je to tedy ten povídkový blog, který byl nedavno obnoven, hodím sem první část jednodílné povídky, kterou máme s Lennou napsanou už pár dní, jen nikdo nebyl schopný jí opravit (takže to beztak padlo na mne). Mám opravenou právě tu první číst, hodlám jí doopravit dneska a pak poslat Januli. Banner je udělán taky na rychlo, páč už jsem jeden měla, ale změnily jsme název povídky (špatné kouzlo!:D). Takže, tady je první vychutnávka z twincestního, kouzelnického světa! :)


"Co máme teď za hodinu?" protáhnul vyčerpaně Tom a posadil se na blízký strom na bradavických pozemcích. Zaklonil hlavu a opřel se o mohutný kmen. Byla teprve půlka jara a teploty se šplhaly snad do rekordních výšin. V tu chvíli nesnášel jejich školní uniformy, které se skládaly ze svetru a hábitu.
Andreas, jeho blonďatý, nejlepší kamarád se uvelebil vedle něj a snažil se ve vzduchu marně vyčarovat něco jako vějíř. Vzdal to po desátém pokusu a povolil svojí červeno-zlatou kravatu, Tom jej napodobil.
"Lektvary." Odpověděl s nechutí a přivřel oči. Tom protočil očima, ani se nemusel ptát s kým, protože jejich rozvrh byl velice obdobný se zmijozelskýma. Odjakživa je známo, že se tyhle dvě skupiny nemají v lásce. A hlavně, zmijozel vlastnil taky kdysi jeho druhou půlku. Billa. Když přijeli první rok do Bradavic, byli si více než jistí, že je klobouk pošle do stejné koleje, proto nadšeně plánovali, jak budou zkoumat společně každé zákoutí hradu, společně se učit a zkoušet na sobě nejrůznější kouzla. Jenže osud tomu chtěl jinak a nikdo nepochopil proč. Tomův úsměv se šířil, když odcházel do nebelvíru, ale okamžitě zmizel, když následovně Bill byl poslán do rivalní koleje - do zmijozelu. První dny to nesl oba dost těžce, po nocích jejich polštáře museli snášet potoky slz. Ale pak se věci začali měnit. Bill se začal měnit - zmijozel ho začal měnit. Jakoby pomalu na Toma zapomínal, stal se z něj arogantní, namyšlený sobec, který si uměl z podřadných jen utahovat a povyšovat se nad nimi. Samozřejmě hlavně k nebelvírským, Tom nebyl výjimkou. Rastovi to bylo tolik líto, ale nedal to najevo, snažil se jen odsekávat, nebo bratra ignorovat. I on měl svou hrdost, kterou nechtěl srazit.


Doporučuju k přečtení...

29. october 2011 at 16:58 | PeTiŠka
Tak mě napadlo, že udělám menší článek o mém doporučení, co se povídek týče. Já jsem strašně vybíravý člověk, jen tak mě něco nezaujme. A upřímně, nemám moc ráda povídky od českých autorů, nevím proč. Jediná vyjímka je snad Syhrael, od které čtu především jen Slash (a jakož mám od ní přečteno úplně všechno!:D). Asi mi víc 'šmakuje' překlad, ten mě něčím vždycky dokáže oslovit:) Takže, kdyby chtěl někdo typ, tak tady sepíšu drobný seznam, zároveň udělám reklamu:D

MYRTILLES/MYRTILLES 2 - moje první čtená povídka, co se slashu týče. Pamatuju se dokonce, jak sem k ní přišla. Já jsem tak vždycky brodila twincestními blogy a asi u 3 jsem čítala strašné chvály přímo na tuhle povídku. A tak mi to jednou nedalo, klikla sem na odkaz, který tam jedna z blogérek měla, přečetla jsem si první dva díly a už se to se mnou vezlo, nemohla jsem se odtrhnout a mám to přečtené asi 5x...ne-li vícekrát obě řady. Neustále tohle 'dílo' budu obdivovat a jen doporučovat! :)

JELENZCYÁN - opět od Syhrael, opět slash a nejlepší hned po Myrtilles. Nevím proč, ale hrozně mě uchvátila - jednoduchý příběh o dvou chlapcích a jejich víře, přesto problémy s orientací. Někdo si řekne, jak nudné a obyčejné téma to je, ale já to měla přečtené asi za 3 dny (a to jen z důvodu, že jsem u toho neseděla non stop!) a naprosto mě to uchvátilo. Konec jsem obrečela. Smíšené pocity, ale přesto to shledávám za dokonalost. To je tak, když to autor umí prodat, takže, nádhera! ^^

WEIHNACHTEN/WEIHNACHTEN 2 - a konečně nějaký ten twincest, nečekaně od Syhy:D To už je taky sakra dlouho, kdy jsem to četla. Pamatuju se, že když jsem neměla twincest eště v lásce, za to spolužačka to hltala, každou povídku, byla jsem nucena to číst s ní, když jsem u ní spala a měla jsem volnou chvíli. Naprosto jsem nad tim prvně kroutila hlavou, ale pak mě nějak popadla myšlenka, že to zkusim přečíst od začátku, protože jsem kolikrát nevěděla o co jde, a bylo to:) Skvost o dvojčatech, krásně napsané s nápaditým dějem:)

PRÁZDNINY NAD KOČKU - od koho asi? Už uhodnete. Škoda, že není povídka dopsaná, je jí strašná škoda. A zrovna když to bylo useknuto v takové chvíli. Nicméně, twincest se tady mísí i s dvojící z Myrtilles, což je pro mě absolutní blaho! Ah, prosím, Syhy, jednou jí dopiš!

REDEEM ME - a známý slash s názvem Drarry (kdo by netušil, tak je to párování Harryho/Draca). Upřímně se přiznám, že jsem tuto povídku NIKDY nedočetla dokonce, ale VŽDYCKY zhruba tak do poloviny. Nevím proč, když mě ta povídka tak brala, ale asi 3x to dopadlo stejně. Měla bych si nafackovat a konečně to dočíst, protože je to jedna z dalších málo dokonalostí. :)

A BROKEN HALLELUJAH - a něco málo z historie (twincest). Nechápu, že se to moc lidem nelíbí, mě ten námět a to ztvárnění autorek přijde dokonalostní. Hlavně se mám pořád na co těšit, že to nekončí tak, že si řeknu: 'hm, tak jo no, další díl zatýden, pohoda', ale tak, že: 'bože, další díl až za týden, to nevydržim, co se tam bude dít, jakto bude pokračovat?' ...takže asi tak! :) Mimoto, tohle je druhá řada, na první řadu zastávám stejného názoru!;)

...tak, to je asi zatím vše, já třeba někdy dodám druhou část.
Týče se to především mého vkusu, ale kdo má rád originální a hezky psaný povídky, najde si tu sv=;)


fall into the hysteria 6. - Posledních 60 minut (konec)

13. october 2011 at 20:38 | Pétina |  Fall into the hysteria

Bill
Přitisknu se k němu a v tichosti dojdeme dolů, kde už čekají bodyguardi a připravené auto. Kolem zase stovka fanynek, ale přemůžu se na poslední úsměvy. Poslední úsměvy na mé tváři, než všechno padne do ztracena. "Poslední podpisy?" kouknu tázavě na Toma a už automaticky hmatám do zadní kapsy pro fixu.


Tom
Mrknu nazpět a vytáhnu fixu. Poprvé snad můžeme být vděční tomu, že umíme psát oběma rukama. Jednu ruku mám stále propletenou prsty s Billovou a levou se podepisuji, kam jenom dosáhnu. Nakonec holky slušně poděkují a odejdou.
"Kdyby to bylo takhle pořád, tak se nic z tohohle nemuselo dít." Prsknu a hned si Billa přitáhnu k sobě. Nastoupíme spolu do auta a ještě pro pár posledních, zjevně těch, kteří našemu vztahu vždycky fandili, i když to byla jen domněnka, se políbíme.
"Zbožňuju, když můžu ukázat, že tě miluju."


fall into the hysteria 5. - Naposledy na scéně

13. october 2011 at 20:34 | Pétina |  Fall into the hysteria

Bill
Za celou noc se ani nevzbudím, nikdy se neprobouzím, když mám v blízkosti bratra, cítím jeho tělesnou blízkost, ze spánku cítím jeho vůni, jeho ochranu. Proto až k ránu mě probudí jakési rány na dveře. Zamžourám do potemnělého pokoje a lehce nadzvednu hlavu z Tomova ramene, abych zjistil situaci. Chvíli se rozkoukávám, než mi dojde, že ty rány vycházejí z chodby, a hned potom poznám vzteklého Georga. Uchechtnu se a schovám se zase Tomovi pod rameno. Řekl bych, že si tady někdo strhnul své depilační vosky z nohou.



Tom
Zamručím ze spaní, zavrtím se a přitisknu si Billa blíže k sobě, jako by mi ho někdo kradl.
"Ať drží hubu, debil," zahučím. Pohladím Billa po vnější straně stehna a přitisknu si ho k sobě.
"Neotvírej, lásko, nereaguj. Za chvíli přestane." Vydechnu a přejedu rukama na jeho zadeček. Jemně jej hladím. Je to tak příjemné, cítit kůži na kůži.

Fall into the hysteria 4. - Sbohem, maminko

13. october 2011 at 20:30 | Pétina |  Fall into the hysteria

Bill
Za celou noc se ani nevzbudím, nikdy se neprobouzím, když mám v blízkosti bratra, cítím jeho tělesnou blízkost, ze spánku cítím jeho vůni, jeho ochranu. Proto až k ránu mě probudí jakési rány na dveře. Zamžourám do potemnělého pokoje a lehce nadzvednu hlavu z Tomova ramene, abych zjistil situaci. Chvíli se rozkoukávám, než mi dojde, že ty rány vycházejí z chodby, a hned potom poznám vzteklého Georga. Uchechtnu se a schovám se zase Tomovi pod rameno. Řekl bych, že si tady někdo strhnul své depilační vosky z nohou.



Tom
Zamručím ze spaní, zavrtím se a přitisknu si Billa blíže k sobě, jako by mi ho někdo kradl.
"Ať drží hubu, debil," zahučím. Pohladím Billa po vnější straně stehna a přitisknu si ho k sobě.
"Neotvírej, lásko, nereaguj. Za chvíli přestane." Vydechnu a přejedu rukama na jeho zadeček. Jemně jej hladím. Je to tak příjemné, cítit kůži na kůži.


Fall into the hysteria 3. (2/2) - Poprvé a naposledy

13. october 2011 at 20:28 | Pétina |  Fall into the hysteria
Bill
"Že dobré?" zakňourám a cítím, jak se mi samou zoufalostí a chtíčem sveze slza po tváři. "Kurva, tam!" vykřiknu, když opět narazí na můj bod, ale tentokrát jistěji a tvrději. Motá se mi z toho hlava, začínám ztrácet pomalu kyslík. "Ježiš… já…" založím ruce za hlavu a chytnu se pevně pelesti postele, skousávajíc si dolní ret.


Tom
Překvapeně zírám. Tohle je naprosto uchvacující. Políbím ho na bříško a sleduju kapku touhy, jak stéká po lesklém žaludu. Políbím jej taktéž tam a kapičku při tom slíznu. Nikdy mi nevadila Billova chuť, naopak.
Roztáhnu prsty od sebe a snažím se tak co nejvíce připravit mého brášku na to, že za chvíli budeme spolu tak jako ještě nikdy v životě. Těším se na to, jsem hrozně rád, že se takhle rozhodl. Bill je pro mě neuvěřitelně atraktivní, ale ani by mi nevadilo, kdybychom se jen mazlili. Miluji svého bratra tou nejhlubší láskou. Nepotřebuji nic víc, než jen cítit jeho přítomnost po svém boku. Když je u mě, je mi dobře. Tohle, že si užíváme i po takto intimní stránce, je ta nejnádhernější a nejsladší třešinka na už tak dobrém dortu.

Fall into the hysteria 3. (1/2) - Poprvé a naposledy

13. october 2011 at 20:27 | Pétina |  Fall into the hysteria


Bill
"Ale večer ještě nekončí… dneska ho okořeníme ještě něčím, než před čtyřmi roky." Pousměju se, chytnu ho za ruku a dotáhnu ho do ložnice, která je na rozdíl od té mé čistotou zářivá. Zatlačím ho na ramena, ať si sedne, a obkročmo sednu já na něj. "Poprvé… a naposledy." Líbnu ho na čelo a chytnu dlaněmi za tváře.


Tom
"Jsi rozhodnutý? Pevně rozhodnutý?" brouknu nadšeně. "Je to poprvé," podotknu a pohladím jeho zadeček. Slabě ho zmáčknu. Aw, ten kluk je tak sexy.


Bill
"Nikdy jsem nebyl tak pevně rozhodnutý jako o tomhle." Vydechnu mu tiše do ucha a zhoupnu se proti jeho klínu. Zapřu se rukama o jeho ramena a znovu se proti němu svezu, je to zatraceně příjemné, motá se mi z toho až hlava, když cítím to vzrušení mezi námi. "Necouvnu…"


fall into the hysteria 2. - Jako na začátcích

13. october 2011 at 20:23 | Pétina |  Fall into the hysteria

Bill
"Oh můj bože. Dotýkej se mě." Vydechnu a zaryju mu nechtěně nehty do ramen. Slyším, jak tiše vydechnu, tak s omluvou povolím.
Škubnu sebou lehce, když idylku přeruší rachot v pokoji.
"Kluci jsou tu…" zamumlám a odtáhnu se od něj, očima hledám nějaký ručník. Vždyť jsem si ho sem nesl! Jsem sklerotický, nebo spíš až moc unavený z toho všeho. Kouknu po chvíli na Toma a povzbudivě na něj mrknu. "Noc, Tome, noc…" usměju se, vylezu a nalezený ručník omotám kolem pasu.


Fall into the hysteria 1. - Rozhodnutí

13. october 2011 at 20:19 | Pétina |  Fall into the hysteria


Auto zastavilo před luxusním hotelem. Všude halda lidí, fanoušci, křičící jména svých idolů. Doufajíc v jeden jediný pohled. Pak by byli schopní si říct i: "Teď už můžu zemřít." Hysterie v jejich srdcích se stále stupňovala. Byli tak blízko lidem, pro které bije jejich srdce, a teď už to nešlo zastavit.
Slzy z jejich očí, výkřiky z jejich hrdla. Všechno bylo tak automatické. Náhodné, spontánní. Byli příliš blízko na to, aby teď couvli zpět. A ani couvat nechtěli.
Auta, která přivážela kapelu, se najednou zastavila, dav jim nedovolil pokračovat dál. Fanoušci zatarasili cestu vozidlům a kapela se připravovala na rychlý a velmi nebezpečný přesun.
Policie byla bezbranná, ochranka taktéž.
Šéf ochranky proto vystoupil, ale netušil, že tím rozpoutá tlačenici, kde půjde o lidské životy.