jestli mi něco bylo od malička "nuceno", tak to byl jedině tanec. tancuju už od pěti let, od školky. a musim uznat, že ta roční pauza bez tance byla taková. já nevim, žádné hnaní na tréninky po škole, sotva volný čas? chybí mi to. dřív jsem dělala aerobic, disco a roztleskávačky zároveň. z jednoho tréninku jsem běžela na druhý. i taková jsem byla. můj zájem o taneční konzervatoř byl stejnak hned zamítnut. otec, víte? že prý bych se tam nic nenaučila, že nevěří tomu, že bych se časem živila tancem. on mi vždycky tak perfektně dokáže pošlapat iluze :(. nicméně vím, že ty roky nebyly zbytečností, že mám dostatečně tanečních zkušeností, úspěchů a zážitků. a jsem za to ráda, protože s klidem můžu říct, že tanec je jedna velká součást mé duše. ať už tančim po bytě, nebo někde na závodní parcele. bez tance bych nemohla já být.

a tady by se sakra vyplatily mé učenosti z baletu! ano, taky jsem chodila na povinný balet a věřte mi, že i tu dvojitou pituletu bych z toho cepování dala! ;D